6. listopadu 2010 v 14:48 | Meii
|
Takže.. poslední dva dny - čtvrtek, pátek - mi přinesly nečekané zážitky ..
Čtvrtek - s Miškou jsem si vyrazila do toho MÉHO♥ svatebního salónu, že ji tam půjčíme nějaké šatičky na věneček. Vlastně jsem ji tam donutila jít :D nakonec jsme s paní vybraly tři, ale Mišička nevypadala extra nadšeně, beztak si nakonec koupí krátké :D no a jak to vypadá, naseru se tam ještě párkrát.. v pondělí s Lucinkou, možná i s Addie, a pokud jí to nebude moc vadit, tak i s Gábi a její maminkou n_n já prostě miluju šaty ♥ pak jsem potkala Kačátko moje ♥ a pak jsem zabookovala lístky na HP pro mě a maminečku n_____n no a pak.... jsem šla s Teichátkem a Chicouškem na procházku.. šli jsme na moje místo za domem, já seděla s pejsánkem na klíně, kdy najednou Teichi vykřikla, že vidí UFO.. podívala jsem se na ni jak na pošuka a říkám, ať neblbne.. ona to zopakovala ještě 3x, tak jsem sesunula štěně a neochotně se zvedla.. a otevřela úžasem papulu - "Do prdele!!" .. čuměly jsme na to jak na zjevení a nebyly schopny slova.. to vznášející se něco.. nikdy na to nezapomenu. předtím bych tomu nevěřila, ale teď.. věřte nebo ne, je to vaše věc.. ale nikdo mi nevymluví to, co jsem viděla.. a pro objasnění, neříkám že to byli zelení mužíčci.. ale UFO - unidentificate flying object.. a to to rozhodně bylo.. velké části z Vás jsem to buď já nebo Teichi popisovala, tady se mi o tom víc rozvášňovat nechce x)
Pátek - normální školní den se špetkou neúspěchu a vodnatými očima x)) napsala jsem D.K, jestli by jsme si nemohli o tom včerejšku víc promluvit (kdo o tom neví, on mě do toho v době našeho chození dostal), ale on neodepsal, tak jsem se na to vyprdla. Pak obrovské přemlouvání sama sebe, abych na ty taneční šla... unavená a s blbou náladou.. po nich jsem doprovázela Teichátko dom, najednou zazvonil mobil.. zastavila jsem se a znuděně začala hrabat mobil, no co, ať si mamka počká.. jenže na displejí svítilo jiné číslo.. sice ho nemám už uložené, ale ty číslice se mi z paměti asi nedostanou nikdy.. "Teii? to je Kopec!!" .. "Ano?".. "Miši, kde jsi?".. "Noo, prakticky u Tvého baráku".."Výborně, já jsem před ním.. čekám Tě, přijdi"! Takže jsem se třesouc odpojila od Terezky a šla za ním.. chodili jsme nočním PVčkem asi 3 hodiny, tam a zpět, kolem benzinky, Addienčiného baráku, pak jsme stáli u mého domu, pak zas do města, ukázal mi kde mají skautskou základnu, pak kolem Atria zas k němu, ke mně, zas k němu - na lavečku před dům.. a tady jsem to pak rozpustili. nechci to tady všechno vypisovat, blíž popíšu osobně na vyžádání.. každopádně to rozhodně nebylo nepříjemné.. tohle jsem fakticky nečekala n_n
Život je záhada...